Beat Head. Grafické zpracování vysoce nadprůměrné - a myslím že i na hru z roku 1993. Poměrně dlouhé 3D intro je opravdu zdařilé. Hra samotná je ale docela nuda. V isometrickém 3D pohledu je třeba obskočit svoje barevné plošinky dříve, než to dokáže protivník. Hra logická, nebo akčni? Těžko říct, já na nic logického nenarazil, ale možná v nějakých koncových levelech, kdo ví. Největším problémem tak je občas trochu nepřehledný pohled na hrací plochu. Pozor, vzhledem k síle emulovaného hardware a známým kvalitám kódu MAME nemá smysl zkoušet tuhle hru na ničem slabším než cca C/400.

Golden Tee Golf 1 a 2. Golf v coinop zpracování v dobách dřívějších nedopadal příliš dobře. Důvodem je zjevně nutnost upravit pravidla hry tak, aby hráč musel občas (často) vhodit minci. V tomto případě je to vyřešeno docela dobře - mincemi si předem předplatíte počet úderů, a dál už to závisí jen na vaší šikovnosti kolik jamek na ně nahrajete. Vzhledem k trošku zastaralému systému odpalování to moc nebude :-). Zajímavé také je, jak se po odpalu pěkně přepočítává a pomalu vykresluje okolí - úplně stejně, jako tomu bylo v prvních verzích PC Linksu...
V této betě MAME je podporován i druhý díl, což je ovšem velice odvážné označení - nová je jen grafika v neherních částech hry, a především jsou zde nová hřiště.

Peggle. Docela roztomilá, jednoduchá a zábavná hříčka. Kruh s količky (?) je nutno otáčet tak, aby potvůrky, padající z horní nálevky, postupně všechy kolíčky vytloukly. Občas tam je nějaká ta prémie, občas speciální kolíček kterým je potvoru třeba trefit víckrát. Když se nepodaří ji udržet v kruhu (což je pochopitelně těžší s klesajícím počtem kolíčků), není nic ztraceno, jen je třeba v dolní části obrazovky nastavit správný hrneček, do kterého potvora spadne. Na scéně se v zápětí objeví nová. Moc zábavné, moc roztomilé, ale imho ne dětinské...

Ninja Clowns. Graficky skoro dokonalá a vtipná mlátička. Klaun decimuje náhodné chodce, kravaťáky s aktovkou, policajty, dělníky atd. K tomu hraje opravdu dobrá stylová hudba, s občasnými nenásilně zabudovanými cirkusovými motivy. Skoro úplně ale chybějí zvukové efekty, což předpokládám bude spíše prozatímní problém emulace než původní hry. Bohužel hra má ale úplně jiný problém - na mlátičku umí klaun proklatě málo úderů, a jeho animace při nich má proklatě málo frejmů. Sice může při boji používat pomůcky na ulici (bordel z hydrantu), a občas sebere nějaký bonus typu vystřelovací pěsti, ale na tenhle typ hry je to prostě málo, málo, málo... Škoda.

Rim Rockin' Basketball. Docela slušný basketbal, s ucházející grafikou, prokládaný digitalizovanými obrázky a dokonce i krátkými videosekvencemi. Snad první basketball co jsem viděl kde se nedá faulovat. Jediný způsob, jak získat míč, je doskočit nebo blokovat. Pobaví, ale nezaujme.

Mr. F. Lea. V této hře jsou obdivuhodně vyhradeny nápady z jiných her té doby do docela dobře ladícího celku. Grafika je roztomile malá, a postava, kterou ovládáte, skoro není ani vidět... Designér to také trochu přehnal s pestrostí barev...

Valtric. Docela zajímavá vertikální střílečka. Oproti obvyklým zvyklostem žánru se nežene kupředu závratnou rychlostí, ale přesto se rozhodně nedá říci, že by se na obrazovce nic nedělo.
Video Eight Ball. Kulečník, který mi připoměl zlaté časy Sinclairu a hry Video Pool, u které jsme v místním počítačovém klubu trávili tolik času. Bohužel tahle arkáda je přece jen o něco horší - je jasné, že při neúspěších ji bylo třeba krmit penězi. Fyzika je nedokonalá a u úderu se toho moc nastavit nedá. Zub času se tentokrát dostal až na kost...

American Speedway. Malá autíčka z ptačího pohledu mám docela rád. Bohužel jejich zpracování v této hře není nijak zvláště přitažlivé. Především kolize aut je řešena tak, aby na ní vždy prodělal co nejvíce hráč - a já prostě nesnáším unfair hry. Vhodné jen pro toho, kdo nezná Ironmana.
Wall Street. Srandovní námět. Hráč ovládající dva záchranáře s plachtou zachraňuje zřejmě zkrachovalé burziány, houfně vyskakující z oken. Neposední finančníci se ale nespokojí s tím, že plachta byla tam kde měla být, rozverně skákají a nakonec je tvrdá realita kapitalistického chodníku nemine. Čas odměřuje pomalu klesající sloupec popsaný jako Down-Jonesův index :-). Musím přiznat, že jsem přesně nepochopil co je cílem (pokud to není na poslední chvíli padajícímu uhnout). Pajdulák totiž odskakuje od plachty tak dlouho, dokud nevyletí úplně z obrazovky, nebo nedopadne na její kraj kam už záchranáři nemůžou. Na pravém kraji sice stojí sanitka, a nevšiml jsem si nijakého bodového ohodnocení když jsem jednoho kravaťáka vcelku náhodně nasměroval kam do jejích útrob.

Cosmos. Klasická arkáda. Docela těžká. Vámi ovládaná raketka neustále čelí různým nástráhám - tu nepřátelé přilétají zleva, tu zezhora, rychle či pomalu, ve formaci nebo jednotlivě. Navíc vám ubývá palivo, takže není možné unikat bezhlavým kličkováním. Vzhledem k jejímu stáří (1981) má obdivuhodné ozvučení, věrohodné výbuchy, a dokonce skvěle archaicky znějící pokusy o syntézu lidské řeči. Celkem fajn.

Dark Warrior. Od stejné firmy ze stejného roku jako předchozí hra, což je znát především na zvuku. Kombinace Galaxians a Earth Defence, také nijak lehká, neb nepřátelé jsou malinkatí a rychlí, a dokonce občas přistanou a vyhodí výsadek!
Logger. Poměrně drzá kopie Donkey Konga. Jen s horší grafikou a zejména hratelností. Detekce místa, kde se dá ještě vlézt na žebřík, funguje TRAGICKY. Zajímavé je, že hra má intro - což v roce 1981 nebývalo obvyklé.

Dazzler. Stejně jako předchozích x her je od stejné firmy Century Electronics, z hruba ze stejného roku. Tentokrát je zdrojem inspirace PacMan, ale není to přesná kopie jako v předchozím případě. Bludiště jako by mu z oka vypadlo, ale nic se nesbírá, naopak se nosí banány opičákovi. Docela fajn.
Radar Zone. V podstatě Qix s pevně danými mantinely pohybu. IMHO docela nuda.

Hunchback. Arkáda se zvoníkem, který musí překonávat nástrahy aby se dostal ke zvonu na pravé straně obrazovky, je osmibitová klasika. Hrál jsem ji na několika strojích, a ačkoliv jindy coinop verze bývá lepší, v tomhle případě je to naopak. Tohle zpracování je hrozné, především detekce zachycení za provaz je tragicky uživatelsky nepříznivá. Nebrat.
Hero. Za nenápadným názvem se ukrývá kopie hry Cavelon, která byla mimochodem přidána do MAME jen o verzi dříve.

Superbike. V plejádě napodobenin firmy Century patří tahle k těm nejpovedenějším. Inspirací byla tentokrát má oblíbená hra Moon Patrol. Místo kosmického vozítka tu jezdí motorka, i prostředí je přiměřeně pozemské, a navíc je tu sbírání bonusů v podobě poletujících balónků. Trasa sice ani zdaleka není tak dobře vychytaná jako u originálního Moon Patrolu, ale hrát se s občasným zaskřípěním zubů dá.

| Evilmind |